Hmmm:'(

30. prosince 2009 v 21:27 | Cathy |  Zápisky denního života
Tak po včerejším mírném záchvatu "nikdo mě nemá rád, nemám kamarády, sem hnusná" sem si myslela, že je všechno fajn. POslouchám si písničky, projíždím složku s videama a pak naazím na jedno....kde zpívám a úplně se mi vybavilo, ze které doby je to natáčený a všechno, všechno do jednoho se mi vrátilo. Jak sem pořád jenom brečela, nechtěla si připustit, že to prostě nejde a bylo to...strašný.
A já si říkala, že je to fajn, že mě to nejhorší přešlo, nedělám si marný naděje a jsem relativně "vyléčená" jestli to tak můžu říct.
A pak se na to podívám a nechápu to. Nechápu jak se mi u jednoho videa můžou vybavit přesný pocity z té doby, ale úplně přesný. Dokonce i v tom svým hlase to slyším nebo jak to popsat a dostává mě to do špatný nálady. Takový jako jsem měla. Když sem jenom seděla u icq a čekala. Čekala na nic, ale ta moje naděje, posraná naděje, tady vždycky byla.
Takže tímhle okamžikem mažu všechny věci, který mi to období připomínají. a že je toho dost. Konkrétně tři videa, dvě písničky (který přece jsou ty jeho, co se mu tak líbily) a obrázky a .....strašně mě to štve, že to ve mně dokázalo ty vzpomínky vyvolat.
Nechápu to...nevěřím tomu a zároveň jsem ráda, že nejsem taková jako předtím, kdy sem si někde v koutku duše myslela, že třeba jednou...ne, nejde to a já to už vím. Sice je to ve mně pořád stejný, ale jsem s tím srovnaná a tak nějak....spokojenější.
A jedno debilní video s mým hlasem, hnusným hlasem, to dokáže takhle zkurvit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cady &  Enemy Cady & Enemy | Web | 31. prosince 2009 v 19:08 | Reagovat

Je fakt, že... Některý vzpomínky je lepší nevytahovat, protože to pak bolí... Snad už bude dobře, nebo aspoň o něco líp.

2 BlackFish BlackFish | 1. ledna 2010 v 3:05 | Reagovat

Jo...bohužel vzpomínky nejde vymazat, člověk je sice může zatlačit někam hluboko do své paměti, ale stejně čas od času o sobě vzpomínky dají vědět a i když ty vzpomínky nejsou zrovna růžový a na člověka padnou stejně tísnivý pocity jako tenkrát zase tento stav musí ustát...na tohle bohužel neexistuje žádná rada ani útěcha, snad já si jenom říkám...stalo se to, stalo, vrátít už to nemůže a všechno má svůj důvod...a taky co tě nezabije, to tě posílí....a ty jsi Cathušáčku machr, žádná máčka, věřím, že se s tím popereš a zase bude všechno okay. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama