Když se pustím do čtení....

11. srpna 2009 v 15:32 | Cathy |  Zápisky denního života
Ahoj nevděčníci xP. Teda někteří, jinak ahoj srdíčka. Vidím, že povídka se vyloženě "líbí", ale to je fuk, tím se dneska zabývat nebudu.

Celej den mi vůbec není dobře. Nic nejím, teda pokus byl. Mám nestarostlivou matku, která mi nenechá nic na uvaření k obědu a přísahám googlovi, že tady fakt nic není! Ani mlíko na ubohou krupicovou kaši. Neříkám, že bych to jedla, ale stejně. No vzala sem si teda vanilkovýho pribináčka, že třeba jako. Ale v momentě první lžičky, kdy sem cítila tu nechutnou chuť tvarohu, sem myslela, že se pozvracím. Takže taková menší nedobrovolná hladovka.

Taky nespím. Odsud se většinou vykolíbám kolem půlnoci. Jdu si lehnout, tak hodinu si čtu. Pak usnu a po nechutné noční můře se po hodině probudím. Ležím, zírám do ošklivýho stropu. Trvá třeba dvě hodiny, než zase usnu, ale stejně mě ráno probudí naši jak jdou do práce. Takže dohromady tak 2 hodiny spánku? A to si fandím.
Ty moje sny to je už vážně psycho. Abych se bála usnout. Za tři dny mi to tam vyvraždilo aspoň půlku rodiny, kamarády a pak i mě. Fakt to není pěkný. A prej mám jít k psychologovi se svou paranoiou či jak se to píše a ostatníma sklonama. To tak, kreslit stromky co?

Momentálně sem zaujatá čtením. Já nikdy nečetla teda. Povinnou četbu zásadně ne! Ale koupila sem si knížku. O psychologii. Mě to jako tohle vždycky zajímalo. A ještě právo, to taky můžu. Sem divná? Jo.
Brali sme to teďka celej rok ve škole, jako právo. Byla sem asi jediná ze třídy, kdo si dělal poznámky a kdo poslouchal, protože zákony já prostě můžu. Nejvíc když sme brali trestní právo. Yeah, to je moje. Když sem ještě chtěla jít studovat práva (díky google, že už nechci, takovýho učení! Ale bavilo by mě to), jednoznačně sem toužila být obhájce vrahů xD.
No a k tý psychologii. To mě taky zajímá. V tý knížce jsou spíš vysvětlený všechny pojmy, co se psychologie týče, popsaný jako pro blbečka (alis for me).

Nejvíc mě na tom baví, že v tom mají stejně nejvíc prsty němci. Ta knížka je napsaná na základě myšlení jistýho K.Jasperse, prej to byl němec. A všechno. První psychologickou laboratoř založil Wundt, taky němec. A pak spoustu dalších. Nepopírám, že američani tam svoje hnáty taky přistrčili k dílu, ale na ně nemají.

Jak si to tak čtu, nejvíc mě tam zatím zaujala Humanistická psychologie. Probírá tam popírání sebe sama. Vlastně, že člověk radši popře svoji skutečnou osobnost, svoje chování, jenom, aby se "zavděčil" ostatním, aby se mu někdo nesmál. Například, já jakožto silný klaustrofobik, bych jenom, abych nebyla za strašpytla, vlezla do toho nechutně malýho výtahu. Asi takhle.
Ale s tímhle se setká snad každej. Neříkejte mi, že to nikdo z vás nikdy neudělal.
Jenže tam se to píše spíš jako, to už hodně veliký popírání, který ústí v různý psychický poruchy.
A na to navazuje to další. Patopsychologie. Ta se zabývá zase těma psychickejma poruchama.

No jo, dělám tady chytrou a stejně nejsem xD. Jenom chci naznačit, že mě to vážně baví. Někdy se možná zdám trochu zabržděná, ale já se taky zajímám o různý věci xP.
Asi budu psycholožka. Jo, to nebude špatný. Bavilo by mě to, to si sem jistá.

Jinak provozuju se svým nemocným pejskem jakousi formu psychoterapie. Znáte ty speciální pejsky, který se vodí k postiženým dětem, ty si na ně třeba lehnou a pomáhá jim to? To samý dělám já, ale v jiný formě. Vezmu broučka nahoru do pokoje, ona leží, já si jí lehnu na břicho a povídám si s ní. Říkám jí co mě trápí a tak. Připadám si sice pak jako dement, co mluví na psa, ale je to uvolňující, že vás konečně někdo i poslouchá.

No, asi už to stačí. Na mě moc vědeckých pojmů v tomhle článku, ale co no. Kdybyste byl někdo psychologicky orientován a byl byste ochotný si o tom semnou povídat, budu vděčná, zajímá mě to:D. Ach ta naivita co? xD
Tak nic, mějte se fajn, já budu zkoušet jíst to imaginární jídlo. ♥
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ochechulka Ochechulka | 11. srpna 2009 v 15:56 | Reagovat

Psychologie je moc zajímavá, to ti schvaluji, člověk se o sobě dovídá takových věcí.
A že mluvíš na psa? Co by na tom bylo divného? Je to živá duše a dokonce ti rozumí, tak proč ne.
Tak se měj a přeju ti už konečně nějaké hezké a dlouhé sny.

2 Venom Venom | Web | 11. srpna 2009 v 16:26 | Reagovat

Jsem orientovaná! Jsem... ehmehemehm... dobře tedy xD psychologie mě vždycky bavila ale právo alespon u nás na škole fakt humus. Je hezké že máš takového koníčka, to ti schvaluji. Btw... pošleš mi ten avatárek? Venom je nedočkavej, dělá smutná očíčka a vrtí imaginárním ocáskem... xD

3 caly caly | Web | 11. srpna 2009 v 16:38 | Reagovat

Oj čtení, bez toho sem se nikdy neobešla...já přečtu všechno...je to jako potřeba jíst.:D no neboj, s tim jídlem a spanim to zasejc naskočí a pofachá jak má.;-) Co se týče psychologie (aj parapsychologie), tak v tom se taky hrozně ráda rejpu a pitvam.to ti plně schvaluji...:-D

4 Cad & Enemy Cad & Enemy | Web | 12. srpna 2009 v 21:23 | Reagovat

Psychologie je hodně zajímavej obor, to zase jo.
Čtení je hezkej koníček, my jsme posedlí klasikou typu Dostojevský, případně Poe, King a spousta dalších skvělých autorů. Ale naučná literatura je vlastně taky docela fajn.
Jo a k tomu kreslení stromků. Cad kreslila svojí rodinku, Enemy si čmáral, co chtěl. A Enemy musí mluvit ve třetí osobě a i v množným čísle, protože na něj má velký jeho blogerská kolegyně, která je paranoidní víc, než on.
Zatím se loučím, měj se co nejlíp ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama