Fialové Vánoce

3. srpna 2009 v 13:58 | Cathy |  Moje

Bylo kolem osmé večerní a tma již pomalu pohlcovala celé město. Slunce zapadalo a doprovázelo mladého chlapce, který se pomalým krokem blížil ke svému bytu. V jedné ruce držel velikou krabici vánočních světýlek, ozdůbek a jiných věcí a v druhé ruce, táhnul velký smrk. Těšil se domů, až jeho přítel bude obskakovat stromeček a zdobit ho, koketně se na něj culit a slibovat, že v noci něco zažije, jestli mu nepůjde pomoct s tou hvězdou, vrtět se a svůdně se pohupovat, aby ho vydráždil.
Lehce se usmál.
Byl to jeho malý lvíček.

Došel ke vchodovým dveřím, z kapsy vytáhnul klíče a odemkl si. Krabici s ozdobami si opřel o dveře, aby mohl vejít dovnitř.
Vyšlapal pár schodů a už stál u dveří svého bytu.
Nedočkavostí mu přeběhnul mráz po zádech. Už se na něj tak těšil.
Zámek cvaknul a blonďatý chlapec vešel dovnitř.
Z obýváku slyšel jeho pronikavý smích a domyslel si, že nejspíš v televizi sleduje nějakou show ve své mateřštině. Vždy když se díval na polské pořady, komentoval je jedině v polštině a sladce se u toho uculoval.
Pomalu se přemístil ke dveřím do obýváku. Chvíli ho ještě pozoroval a pak tiše promluvil.
"Ali, jsem doma," chlapec s fialovou kšticí se otočil, rty zkroutil do širokého úsměvu a rychle se rozběhnul za svým přítelem. Skočil mu kolem krku a začal ho pusinkovat po celém obličeji.
"Benny, konečně, kde si byl tak dlouho? Už jsem si myslel, že tady budu sám. Tohle mi nedělek," naoko se urazil, ale když ho Bernard sladce líbnul na čelo, ihned roztál a vlepil mu dětskou pusu.
"Promiň, ale musel jsem něco zařídit. Ale, aby ti to nebylo líto, něco sem ti přinesl." Šibalsky se usmál a postrkoval jej na sedačku.
"Bernarde, ty si zase koupil nějakou tu hračku viď? Z těch nemravných obchůdků v centru!" Alan se na něj přísně podíval, ale když uviděl pobavený výraz svého přítele, začal hloubat nad tím, co jiného než tyhle nestoudné věci mu mohl Bernard přinést.
"Když nachvilku zavřeš očka, hned ti to ukážu. Ale nepodváděj jo?" dloubl ho do boku a zasmál se. Alan si dal před očka ruce a čekal jako malé dítě na lízátko. Snažil se nenápadně nakouknout, ale Ben jej viděl a káravě pozvedl jedno obočí.
"Alane, nebude žádné překvapení," napomenul jej a šel do chodby pro stromek a ozdoby.
Dotáhnul všechny věci až k pohovce, chytil Alana za boky a postrčil ho.
"Už můžeš." Alan odkryl oči a zůstal zírat s otevřenou pusou. Díval se střídavě z Bernarda na smrček a zase zpátky. Nemohl uvěřit, že budou mít na svoje první společné Vánoce živý stromeček. Ben mu pořád říkal, že vytáhne tu malou potvoru umělou, co má ve sklepě a navěsí na to nějaké ovoce. Samozřejmě si z něj dělal legraci, ale Alan by tomuhle blonďákovi uvěřil snad všechno na světě, takže se smířil s umělým stromkem. Hlavně, že bude s ním.
"Bernarde!!! Ty úžasný, dokonalý,nádherný, blonďatý, sladký medový koláčku, ani nevíš jak tě miluju." Alan mu skočil kolem krku a začal ho vášnivě líbat. Jejich jazyky spolu hráli nadmíru divokou hru a ne a ne přestat. Bernard, ač nerad, se od chlapce odtáhnul a začal se smát.
"Tak ti moje sladká Borůvku, to si ještě neviděl co je v té krabici," potutelně se zasmál a čekal, až se Alan podívá. Ten neváhal ani vteřinu a začal se do ní dobývat. Když ji otevřel mohl vidět doslova fialové království. Bylo v ní spoustu fialových řetězů, světýlek, baněk různých tvarů. Dokonce se tam našli malé baněčky, které vypadaly jako borůvky. Pár stříbrných ozdob, aby k sobě všechno perfektně ladilo. Dalších alespoň 30 ozdob, jako byli kočičky, tučňáčci a jiná roztomilá zvířátka. Bernard věděl, čím Alana potěšit.
Borůvka se v krabici přehrabovala a nadšeně všechno vytahovala, zkoumala a převalovala v ruce.
"Benny, to je nádhera. To bude nejkrásnější stromeček, jaký si kdy viděl. Za tohle si zasloužíš odměnu a ne ledajakou." Svůdný úsměv Benradovi napověděl, co Alan zamýšlí na dnešní noc. Přitáhnul si chlapce za boky k sobě a opřel si svoje čelo o jeho. Chvíli se na něj jen tak díval, ale když viděl, že chlapec je úplně žhavý na zdobení stromečku, pustil ho a usmál se na něj.
"Tak pojď, ty poníku jeden. Dám ti ho do stojanu a můžeš začít." Alan si radostí zatleskal a jen čekal až mu Ben dá stromeček do stojánku.
Ani ne za 5 minut, už stál u smrčku a nadšeně vybíral z tolika ozdob a rozhodoval se, která přijde kam.
Bernard si mezitím zapálil doutník a sednul si na pohovku naproti chlapci. Ostražitě jej sledoval a čekal, až najde malé překvapení, co pro něj nechal udělat.
Alan zrovna hledal toho roztomilého tučňáčka, když mu pod ruku přišla baňka ve tvaru srdce. Mrknul na ní a ztuhnul. Byla fialová jako jeden z pramenů na Alanově hlavě a na její přední straně, se hrdě blýskal nápis: B+A. Otočil se na Bernarda, který jej jenom pozoroval a čekal co mu na to poví.
"Benny, to je……úžasný. To jsme my dva!" Nadšeně křiknul a začal baňku pusinkovat.
"Nechal jsem nám ji udělat, je speciálně pro nás," Alan hned baňku vzal a pověsil ji na čestné místo vepředu.
Další půl hodinu věsil na stromeček tucty ozdob, které se na malém smrčku krásně vyjímali. Aby tuhle nádheru dovedl Alan k úplně dokonalosti, naházel na, teď už fialovostříbrnou krásu, spoustu řetazů a stříbra.
Dva kroky poodstoupil a slastně přivřel očka. To byla krása.
"Benny, že je to hezký? Ale nemůžu najít toho tučňáčka, nechal jsem mu tady speciální větvičku a on mi utekl. A taky nedosáhnu nahoru na špičku, abych tam dal tu hvězdu," Alan si smutně povzdech a otočil se na Bernarda.
"S tím tučňákem ti nepomůžu, ale s tou hvězdou ano. Pojď." Vstal z pohovky, popošel k Borůvce a chytil ji za boky.
"Já tě trošku nadzvednu, jo?" Alan přikývnul, vzal si do ruky fialovou Hvězdu a než stačil říct "Borůvka" už byl ve vzduchu. Natáhnul se, na špičku stromku nasadil hvězdičku a houknul na Bernarda, že jestli ho už nepustí dolů, má se na co těšit. Ten sis ním ještě chvilku pohazoval, protože tyhle výhružky se mu moc zamlouvaly. Pak se, ale slitoval a postavil Borůvku na zem. Ta ho šťouchla pod žebra a zachichotala se. Vyplázl na něj jazyk a koketně se zaculila.
"Chtěl bych si vybrat tu odměnu, kterou si mi slíbil. Hned teď, už to nevydržím." Přitáhl si Alana k sobě a políbil ho. Ten se nebránil, ale nespolupracoval. Rty nechal semknuté a ať se Bernard snažil jak chtěl, dovnitř vpuštěn nebyl.
"Jsi zvíře Bernarde! A jsi strašně zvrhlý," chlapec se zaculil a chtěl utéct, ale silné paže jeho milence si jej přítáhly zpět.
"Jo, a teď se tohle zvrhlé zvíře, pomiluje s tímhle rozkošným lvíčkem," mrkl na něj a Alan vycenil zoubky.
"Rozkošná lvíček se už nemůže dočkat." V tu ráno se tenhle lvíček ocitnul na kožešině vedle stromečku.
Bernard mu zkušeně přetáhnul tričko přes hlavu a rozepínal si mu kalhoty. Během chvilky leželi na zemi oba nazí a nedočkavě se po sobě váleli. Zvítězil Bernard, který chytil Alana za zápěstí a položil si je vedle chlapcovi hlavy. Chvíli se na něj díval. Slyšel spoustu proseb, které vycházeli z neodolatelných úst, mohl dokonce i cítit, jak moc po něm Alan toužil. Šeptal na něj nemravné návrhy a tvářil se u toho více než svůdně.
"Alane! Ty jsi tak nadržený!" Bernard se zasmál a zajel rukou chlapci do klína. Ten jenom slastně vydechnul.
"Ty se mi divíš? Podívej co se mnou-" nestačil doříct, protože jeho ruka, jej začala tvrdě uspokojovat. Nezmohl se ani na slovo. Pouze hlasitě sténal a přirážel proti Bernardově ruce.
"Benny, j-já už to n-nevydržím." Vydechl a hned na to mohl blonďák v ruce cítit, že Alan to už vážně nevydržel. Sklonil se k jeho klínu a všechnu nadílku pečlivě slízával, z Alanova břicha.
"Mhmm, vážně chutnáš dobře," olízl se a vytáhnul se za ním nahoru.
"Už si můžu vybrat tu odměnu?Alane?" Věděl, že po tomhle mu jeho Borůvka dovolí všechno.
"vyber si co chceš, ale hlavně už dělej," Alan přímo zaúpěl nedočkavostí, až ho ucítí v sobě. Roztáhnul nohy co nejdál od sebe a čekal, až ucítí tupou bolest, která se následně přemění v dokonalou rozkoš. Ze začátku jej to vždycky bolí, ale po pár přírazech, už cítí jak se řítí do ráje vášně.
Bernard dlouho neotálel a ihned uposlechl. Všechny něžnosti šli teď stranou. Chytil ho za boky a trochu si jej přitáhl k sobě. Tvrdě do něj pronikl a začal se pohybovat. Alan křičel slastí a sténal jeho jméno. Bernard si jej jednou rukou přidržoval a druhou uchopil Alanův penis a dnes již podruhé jej začal uspokojovat. Ten byl na vrcholu blaha. Boky šel automaticky proti Bernardovu klínu a stále vzdychal.
Pochvíli se Bernard lehce otřásl a Alan cítil, jak jeho tělo zaplnila teplá mléčná tekutina. Blonďákovu ruku vystřídaly jeho ústa. Rychle vzal Alana do úst a jen pár pohybů a přejezdů jazykem stačilo k tomu, aby v puse ucítil dobře známou chuť. Všechno spolykal a vysíleně si lehl vedle Alana. Natáhnul se k němu pro polibek.
"Borůvko, teda povím ti, takhle nemravné Vánoce jsem ještě nezažil."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CarOl CarOl | E-mail | Web | 27. listopadu 2009 v 22:27 | Reagovat

tuhle mam nejrači :-) sem rada ze si ji tu dala ae nebylo jich s Alim a Benem na starém blogu víc?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama